středa 13. května 2009

Recenze

Recenze

Kniha Bolest šikanování je velice odborně napsaná. Napsal ji Dr. Michal Kolář, který se tématem šikany zabývá déle než dvacet let. Dr. Michal Kolář je etoped a psychoterapeut.
Autor se zde zabývá tím, co je šikana, jak vzniká, kdo bývá nejčastěji šikanován, jaké vlastnosti má agresor a co ho k šikanování může vést a mnoha dalšími důležitými informacemi. Podává rady, jak se mají rodiče zachovat, když zjistí, že je jejich dítě obětí šikany. Tato kniha poskytuje informace o všem, co se týká šikanování.
Kniha je rozdělena na tři části. První část se zabývá východiskem pro pomoc při šikanování. V této části Kolář rozebírá například , co je a co není šikanování, šikanování jako závislost nebo jako porucha vztahů ve skupině.
V druhé části jsou obsaženy hlubší souvislosti šikanování například, co přiměje člověka k tomu, aby šikanoval nebo následky, které si člověk nese sebou poté, co byl šikanován.
Třetí část nese název Jak léčit bolest školních šikan. Zde uvádí rady jak učitelům, tak i rodičům, jak poskytnout první pomoc.
V této knize se autor také zmiňuje o programu proti šikanování. Jako příloha je zde šikanování z právního hlediska. Co se považuje v šikaně za trestný čin a co ne. Informační leták pro děti, pro mládež, pro rodiče. Uvádí zde i některé internetové adresy. Kniha je doplněna různými pravdivými příběhy šikany a některými případy, které skončily vězením.
Šikana je nemoc, která se objevuje ve velkém množství škol, v zaměstnání, doma, na ulici, v partnerských vztazích. Je přítomná všude. Existují odborné názvy například šikana v zaměstnání se nazývá mobbing , v partnerských vztazích domestic violence. Kolář rozděluje šikanu do pěti stádií onemocnění. Šikanovat znamená, někoho úmyslně otravovat, obtěžovat. To se děje opakovaně a používá se k tomu agrese. Ten, kdo šikanuje, se nazývá agresor. Agresoři jsou rozděleni do tří skupin, podle jejich povahy.
Tato kniha je velmi nápomocná nejen pedagogům a rodičům, ale všem, kteří se s šikanováním setkali. Nabízí rady, jak pomoci. Jsou zde uvedena i čísla na linku bezpečí či krizové centrum.

Uvedu zde tři příklady šikany z knihy:
Trestní čin vydírání
Mladiství dále v téže době opakovaně donutili bitím a vyhrožováním spolubydlícího učně, aby jim stlal postele, uklízel za ně a nosil jim učební pomůcky do školy.

Ranařka
Dívka, která na základní škole třikrát propadla, zneužívala svoji sílu k opakovanému bití některých chlapců. Tvrdě je bila pěstí a kopala – chovala se jako „drsný hospodský rváč“. Všichni z ní měli strach a nikdo se ji nepostavil na odpor. Jednou napadla sice menšího, ale zdatného a nepoddajného chlapce. Ten, jelikož nechtěl „křehkou“ dívku udeřit, ji chytil kolem krku a znehybnil. V tom však vstoupila učitelka do třídy, a proto ji okamžitě pustil. Otřesená „ranařka“ se na něj vrhla jako kočka a rozškrábala mu obličej. Pedagožka vyřešila situaci po svém. Napsala tomu „neurvalému klukovi“ poznámku do žákovské knížky: „Rve se, až krev stříká“.

Trestný čin loupeže
Petr s dvěma dalšími kamarády napadli Honzu, protože mu odmítl dát učňovskou výplatu ve výši 60 Kč. Drželi ho a Petr ho ohrožoval břitvou. Honzovi se nakonec podařilo vytrhnout a utéci.

Kolář, Michal, Bolest šikanování, Praha 2001







Leona Svobodová

Žádné komentáře:

Okomentovat