Recenze
Kniha Bolest šikanování je velice odborně napsaná. Napsal ji Dr. Michal Kolář, který se tématem šikany zabývá déle než dvacet let. Dr. Michal Kolář je etoped a psychoterapeut.
Autor se zde zabývá tím, co je šikana, jak vzniká, kdo bývá nejčastěji šikanován, jaké vlastnosti má agresor a co ho k šikanování může vést a mnoha dalšími důležitými informacemi. Podává rady, jak se mají rodiče zachovat, když zjistí, že je jejich dítě obětí šikany. Tato kniha poskytuje informace o všem, co se týká šikanování.
Kniha je rozdělena na tři části. První část se zabývá východiskem pro pomoc při šikanování. V této části Kolář rozebírá například , co je a co není šikanování, šikanování jako závislost nebo jako porucha vztahů ve skupině.
V druhé části jsou obsaženy hlubší souvislosti šikanování například, co přiměje člověka k tomu, aby šikanoval nebo následky, které si člověk nese sebou poté, co byl šikanován.
Třetí část nese název Jak léčit bolest školních šikan. Zde uvádí rady jak učitelům, tak i rodičům, jak poskytnout první pomoc.
V této knize se autor také zmiňuje o programu proti šikanování. Jako příloha je zde šikanování z právního hlediska. Co se považuje v šikaně za trestný čin a co ne. Informační leták pro děti, pro mládež, pro rodiče. Uvádí zde i některé internetové adresy. Kniha je doplněna různými pravdivými příběhy šikany a některými případy, které skončily vězením.
Šikana je nemoc, která se objevuje ve velkém množství škol, v zaměstnání, doma, na ulici, v partnerských vztazích. Je přítomná všude. Existují odborné názvy například šikana v zaměstnání se nazývá mobbing , v partnerských vztazích domestic violence. Kolář rozděluje šikanu do pěti stádií onemocnění. Šikanovat znamená, někoho úmyslně otravovat, obtěžovat. To se děje opakovaně a používá se k tomu agrese. Ten, kdo šikanuje, se nazývá agresor. Agresoři jsou rozděleni do tří skupin, podle jejich povahy.
Tato kniha je velmi nápomocná nejen pedagogům a rodičům, ale všem, kteří se s šikanováním setkali. Nabízí rady, jak pomoci. Jsou zde uvedena i čísla na linku bezpečí či krizové centrum.
Uvedu zde tři příklady šikany z knihy:
Trestní čin vydírání
Mladiství dále v téže době opakovaně donutili bitím a vyhrožováním spolubydlícího učně, aby jim stlal postele, uklízel za ně a nosil jim učební pomůcky do školy.
Ranařka
Dívka, která na základní škole třikrát propadla, zneužívala svoji sílu k opakovanému bití některých chlapců. Tvrdě je bila pěstí a kopala – chovala se jako „drsný hospodský rváč“. Všichni z ní měli strach a nikdo se ji nepostavil na odpor. Jednou napadla sice menšího, ale zdatného a nepoddajného chlapce. Ten, jelikož nechtěl „křehkou“ dívku udeřit, ji chytil kolem krku a znehybnil. V tom však vstoupila učitelka do třídy, a proto ji okamžitě pustil. Otřesená „ranařka“ se na něj vrhla jako kočka a rozškrábala mu obličej. Pedagožka vyřešila situaci po svém. Napsala tomu „neurvalému klukovi“ poznámku do žákovské knížky: „Rve se, až krev stříká“.
Trestný čin loupeže
Petr s dvěma dalšími kamarády napadli Honzu, protože mu odmítl dát učňovskou výplatu ve výši 60 Kč. Drželi ho a Petr ho ohrožoval břitvou. Honzovi se nakonec podařilo vytrhnout a utéci.
Kolář, Michal, Bolest šikanování, Praha 2001
Leona Svobodová
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat