Esej

Šikana

Agrese a násilí je dnes přítomná všude. Denně se setkáváme s agresivním chování lidí v obchodech, v zaměstnání, ve škole, v dopravních prostředcích, na diskotékách, mezi sourozenci ale i v rodině. V posledních letech roste počet případů šikany. I učitelé upozorňují na to, že zpozorovali, že roste násilí ve školách a že žáci páchají násilí a při tom se tomu smějí. Dělají si z toho legraci, neuvědomují si jaké to může mít následky. Podle mě jsou děti hodně ovlivněny televizí, médii a především počítačovými hry – zde se skoro denně setkáváme s násilím. Určitě také na tom mají podíl rodiče a jejich výchova. Většina rodičů totiž výchovu zanedbává, protože na dítě nemá čas a dostatečně se mu nevěnuje. A pak třeba nemůžou uvěřit tomu, že jejich dítě šikanuje ostatní. Nebo také jestliže je dítě doma týráno a není s ním dobře zacházeno, tak pak si tím, že šikanuje ostatní, vybíjí zlost na jiných obětech. Naopak agresi může u dítěte vyvolat i to, když bude moc rozmazlováno. Dítě pak ví, že všechno co chce dostane, a rodiče mu vše odpustí. To také není správná výchova.
Šikanování může mít více forem. Může to znamenat jen strkání do někoho, bití, kopání, neustálé obtěžování, dělání si z někoho legraci, posmívat se pořád někomu nebo také nadávat a oslovovat nějakými přezdívkami. Dítě, které je šikanováno prožívá stres, má strach jít do školy, co mu zase provedou, bojí se při vyučování něco říci, protože ostatní by se mu mohli začít smát a to vede i k tomu, že dítě poté nechce chodit do školy. Oni se s tím hned nesvěří rodičům, většinou to drží v sobě co nejdéle a nikomu nic neřeknou. Ale šikana může vést až k sebevraždě oběti. Oběťmi se většinou stávají poslušní, hodní jedinci, kteří nejsou agresivní a nevyvolávají žádné hádky, ti kteří nejsou středem pozornosti. Ten, kdo šikanuje se označuje agresor. Proč je člověk šikanován může mít řadu příčin, jak už jsem řekla, agresor si na oběti vybíjí kvůli něčemu zlost nebo to může být kvůli barvi pleti, jiné rase nebo třeba, že je oběť silné postavy, nosí brýle, má problémy s řečí – koktá, ráčkuje. Příčin existuje mnoho.Nebo učitel by neměl nikdy před třídou zesměšňovat žádného žáka, nejen před třídou ale vůbec. Jestliže je danému učiteli některý žák či žákyně nesympatický dokonce až protivný, nesmí to v žádném případě dát znát. Měl by ke každému přistupovat profesionálně. Může se stát, že když to ten žák vycítí, začne se chovat úplně jinak a začne „ kašlat“ na školu, konkrétně na ten předmět. Bude si třeba myslet, že to nemá cenu, aby se snažil, když ho ten učitel nemá rád.
Existují tři typy agresorů: 1. typ je hrubý, jednoduchý, někdy je součástí různých sekt, páchajících trestní činnost. Tento typ šikanuje hrubě, bez lítosti, chce, aby oběť dokonale poslouchala. Šikanováním chce zastrašit ostatní. Zde je právě agrese a násilí v rodině a agresor si ji vylívá na jiných, snaží se jí napodobit, protože to nechce prožívat jen sám. 2.typ je velmi slušný, má pocity úzkosti a sadismu v sexuálním smyslu. Úmyslně provádí mučení a násilí většinou bez přihlížejících. Výchova rodičů je přísná. 3. typ agresora je nazván typ „srandisty“ . Je to optimista, má velkou oblibu, sebedůvěru. Šikanuje jen pro zábavu a pobavení ostatních.
Existuje krátkodobé a dlouhotrvající šikanování. Krátkodobé – například když něco jedince trápí, může to být rozvod rodičů, smrt sourozence, nekoupení hračky, kterou chtěl. To vede k šikanování, které netrvá dlouho.
Šikana je rozdělena do pěti stádií onemocnění:1) zrod ostrakismu
2) fyzická agrese a přitvrzování
manipulace
3) klíčový moment
4) většina přijímá normy agresorů
5) dokonalá šikana
Varianty šikany jsou velmi různé, stejně jako metody, kterými je prováděna. Zpravidla má agresor nad obětí fyzickou či početní převahu. Následky šikany si do dalšího života odnášejí všichni zúčastnění, největší dopad má ale pochopitelně na oběť.
Existují i cizí názvy pro šikanování například šikana ve škole se nazývá bullying, v zaměstnání mobbing, v partnerských vztazích domestic violence. Jaké následky šikanování nastanou u obětí, na to má vliv, zda se jedná o krátkodobé či dlouhodobé. Při dlouhodobém šikanování je oběť na pokraji zhroucení a má hrůzu ze zabití, bojí se o život. Nemůže v noci spát a má noční můry. Oběť je často unavená, trpí bolestí hlavy, břicha, může mít i zvýšenou teplotu. Musí se začít léčit a někteří zejména starší už poté nejsou schopni pracovat. Nebo u obětí, kteří studují, přestanou studovat, neboť už na to nemají sílu. Někteří žáci, kteří přejdou z jedné školy na jinou v důsledku šikany, se mohou stát obětí šikany i na jiné škole. Oběti, které už byli jednou šikanováni, jsou více náchylnější k tomu, že budou znova šikanováni.
Je důležité, aby rodiče byli pozorní, aby poznali, že se s jejich dítětem něco děje. Měli by mu být na blízku. Musí si získat jeho důvěru. Dr. Kolář uvádí některé projevy, které mohou mít vztah k šikanování: „ Podezřelé projevy – za dítětem nedochází domů žádný
spolužák, zdá se, že nemá žádné
kamarády
- dítě je zaražené, posmutnělé až depresivní, nemluví o tom, co se děje ve škole
- dojde k výraznému zhoršení prospěchu, je nesoustředěné, bez zájmu
- často ho před odchodem do školy nebo po příchodu pobolívá hlava, břicho apod.
- dítě často navštěvuje lékaře, znenadání se objeví neomluvená absence
- často mu nevychází kapesné, ztrácí ho, požaduje další peníze
- nedokáže uspokojivě vysvětlit svoje zranění – „monokl“, odřeniny, modřiny, lehký otřes mozku, naraženou nebo zlomenou kost, popáleniny na ruce“ 1

Co mají rodiče dělat, když je jejich dítě šikanováno není jednoduché. Měli by mu poskytnout oporu, o všem si s ním popovídat. Je-li jejich dítě šikanováno ve škole, měli by zajít za ředitelem a třídním učitelem, popovídat si s nimi o všem a zjistit, zda jsou schopni mu poskytnout pomoc. Ale může se stát, že škola nemá s šikanou zkušenosti, takže bude muset spolupracovat s odborníkem a nebo nemá zájem něco řešit. To ale špatný přístup. V tomto případě by rodiče měli dát své dítě na jinou školu nebo mu zajistit ochranu z právního hlediska. „ Některá další opatření: - vždy doporučuji navázat kontakt
s odborníkem, může jít o využití
Linky bezpečí (0800 155555) a
linek důvěry
- zajistit ochranu dítěte na cestě do školy a domů
- při závažném šikanování lze podat trestní oznámení na agresory, kteří týrají vaše dítě, na policii, můžete podat trestní oznámení i na školu jako instituci, jejíž povinností je zajistit bezpečnost vašeho dítěte
- když vám někdo při snaze ochránit dítě před šikanováním hází klacky pod nohy, obraťte se na Občanské sdružení proti šikanování, naleznete zde lidi, kteří takovou situaci prožili na vlastní kůži.“ 2


Šikana je v dnešní době velmi časté a ožehavé téma. Podle mého názoru se objevuje nejen ve školách, ale i v rodinách, mezi žáky samotnými ale i mezi kamarády. Šikana se může projevovat různě, může být psychická nebo fyzická. Oba dva způsoby šikany jsou příliš drastické. Myslím si, že ta psychická je mnohem horší než ta fyzická. Ta fyzická za čas přebolí, ale psychická v nás zůstává ještě dlouhé měsíce, ale u někoho to mohou být celá léta. Na to člověk jen tak nezapomene. Pro mě osobně by to trvalo hrozně dlouho, než bych na to zapomněla. Přece jen fyzické rány přebolí. Nejhorší na tom je, že některým lidem dělá potěšení, ba dokonce se úplně vyžívají v cizí bolesti.
Znám pár lidí z mého okolí, kteří byli šikanováni. Někteří byli fyzicky napadáni, ale jsou mezi nimi i tací, kteří byli týráni psychicky. Mojí mamky známá je paní učitelka na základní škole a před pár lety měla právě takovýto problém šikany ve své třídě. Jednalo se o dívku, která byla úplně obyčejná a nekonfliktní. Nosila brýle a byla trochu silnější, ale ne moc. Ale jinak to byla úplně pohodová, milá a příjemná holka. Samozřejmě se dobře učila, měla totiž samé jedničky. No a zaměřil se na ni kluk, který byl opravdu hrozný. Bylo mu všechno jedno, byl drzý a protivný, ale měl bohaté rodiče, tak si myslel, že může všechno. Posmíval se jí, že je silná a neustále se do ní navážel, nenechal ji napokoji, i když si ho nevšímala. Došlo to tak daleko, že potom nechtěla chodit ani do školy. Doneslo se to k paní učitelce, která to zjistila od rodičů té dívky. Samozřejmě si k sobě nejprve pozvala rodiče toho chlapce, vysvětlila jim, co se děje. Rodiče byli překvapení. Nikdy by to do něj totiž neřekli. Doma s ním promluvili, vysvětlili mu všechno např. jaké by to mohlo mít následky. Nevím přesně, co se s tím chlapcem stalo, ale když přišel do školy, dělal, že ta dívka vůbec neexistuje, nevšímal si jí a nechal ji napokoji. Ale nemůžu říci, co se s ním stalo. To totiž nevím.
Já osobně se k šikaně stavím negativně. Nechápu, že to může někdo dělat. Považuji to za ubohost a zbytečné týrání toho druhého. Já osobně jsem nikoho nikdy nešikanovala a nikdy nebudu. Lidi, co třeba ze srdce nenávidím, taky nešikanuji. Snažím se jich nevšímat. Jsem zásadně proti tomu. Myslím si, že existují jiné způsoby, jak tomu dotyčnému dát najevo, že nám není sympatický a že o něj nemáme zájem. Jsem si vědoma toho, že je to občas pěkně těžké.
Někteří lidé si najdou v šikaně zálibu a zábavu. Nešikanují jenom ty, které nenávidí, ale také třeba ty, kterým závidí. Může se jednat o to, že ten nosí značkové oblečení, nebo má lepší známky, nebo má novější model mobilního telefonu, má lepší mp3 přehrávač a tak dále. Důvodů je mnoho a jsou různé.
Většinou se podle mého názoru jedná o jedince, který chce zakrýt nějaké ty své mindráky. Takoví jsou nejhorší. Ale může to být i úplně obyčejný a nekonfliktní člověk, který prostě závidí a má vztek. Může to být také kvůli kamarádům, někdo chce, aby se onen kamarád bavil více s ním, a už je problém.
Jako budoucí paní učitelka se jistě setkám s nějakým případem šikany. Zatím si to ještě nedovedu představit, protože to pro mě bude zpočátku hodně těžké, než se naučím, jak mám danou situaci řešit. Vlastně se to ani naučit nedá, nemůžu teď vědět, jak se zachovám. Teď, když nad tím tak přemýšlím, snažila bych se to nejprve vyřešit tak, aby do toho konkrétního případu nebyli zataženi žáci z té třídy. Možná bych to nejprve probrala s rodiči, aby to tomu, kdo šikanuje, nějak rozumně vysvětlili. Je těžké nad tím teď přemýšlet. Až se dostanu do konkrétní situace, tak se teprve rozhodnu, jak budu postupovat. Hrozně záleží na dané situaci a na konkrétních lidech, jací jsou a tak.
Ale pořád si myslím, že šikana nemusí vůbec existovat. Můžu jenom přemýšlet, kde se to v lidech bere. Možná je to tím, že se děti ale i dospělí hodně dívají na televizi, kde běží samé americké filmy, seriály, ve kterých se střílí, šikanuje a tak. Někteří to zkoušejí podle vzoru těch filmů. Vždyť v dnešní době se tolik objevuje v televizi násilí, šikana. No a děti se dívají mnohem více na televizi než dříve. Myslím si, že je to způsobeno také tím, protože se mi zdá, že dříve té šikany tolik nebylo. Možná to také někdo dělá z dlouhé chvíle. Neví, co by dělali, proto si vymýšlí různé způsoby, jak se zabavit.
Jak už jsem se dříve zmínila, jsem zásadně proti šikaně. Když jsem chodila na základní ale i na střední školu, paní učitelky nám neustále opakovaly, že kdyby byl od nás někdo šikanován, nemáme se bát přijít za ní a svěřit se jí. Ale naštěstí jsme byli klidná třída, možná proto se u nás žádná šikana neobjevila. Jsem samozřejmě hrozně ráda.
Ale v dnešní době je to čím dál horší. Myslím si, že při dnešních poměrech je šikana na každém kroku. Rodiče nemají čas na své děti, a ty se snaží získat jejich pozornost, to může být také důvod šikany. Nejedná se ale jenom o šikanou ve škole, ale může se objevit i v práci. Například mezi zaměstnanci nebo mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Najdou se i případy lidí, kteří byli dříve šikanováni a teď to dělají zase oni jiným. Myslím si, že to je taky to nejhorší, co může být. Právě proto, že ten, co byl šikanován, ví jaký to je, neměl by to dělat jiným. Ale v dnešní době je možné všechno. Potřebuje si to asi na někom vybít, tak to dělá on sám .
Také časté případy šikany se objevují ve vězení. Vězni se šikanují také mezi sebou. Ti, co jsou tam déle, šikanují ty, co teprve přijdou a nejsou jim třeba sympatičtí.
Ale nejvíce se šikana objevuje ve školství. Neexistují asi žádná pravidla, jak zamezit šikaně ve školství. Šikana může být i ze strany učitele vůči žákovi. Může se to projevovat třeba tak, že učitel daného žáka pořád zkouší nebo je na něj zasedlý. Může v tom hrát roli například prospěch, sympatie vůči žákovi nebo vůči jeho rodičům. Záleží na každém, jak se to bude vyvíjet dál.
Například mladší žáci jsou v některých případech šikanováni od těch starších. Takhle by to být nemělo. Ti starší žáci se jim snaží poroučet a nadávají jim. Ale ti mladší se jich kolikrát bojí, tak jsou zticha, mlčí a nic neřeknou, protože ti starší jim třeba vyhrožují. Myslím si, že by to mělo být tak, aby právě ti starší pomáhali těm mladším a ne, aby je šikanovali a stresovali. Ale v mnoha případech to tak bohužel je.
Mezi sourozenci se jedná asi v nejvíce případech o závist. Jeden druhému závidí například nové hezké oblečení, nový telefon, nebo když má jeden narozeniny, tak mu závidí dárky, že dostal hezčí než ten druhý. Mnohdy se jedná také o závist z náklonnosti jednoho z rodičů k jednomu dítěti. Například otec si více rozumí a tím starším dítětem a to mladší to nemůže překousnout. Nebo naopak. Důvody závisti i šikany jsou různé. Podle mého názoru je nejčastější důvod šikany závist. Závist je ta nejhorší vlastnost na celém světě.
K šikanování často vede vlastní zakomplexovanost, nedostatek sebevědomí a nejistota. K oběti bývá bezohledný a mnohdy ji považuje za méněcennou.
Se šikanou bych se nechtěla nikdy setkat, i když vím, že to je nemožné. Bude to ale hrozné, ale zároveň také těžké, protože nebudu vědět, jak se mám zachovat. To mě asi nikdo nenaučí, protože si myslím, že se to nedá nijak naučit. Protože důvody jsou různé a každý způsob šikany je jiný. A hlavně také velmi záleží na osobnostech, každý člověk je jiný, každý se jinak chová a jinak přemýšlí.


1)Kolář, Michal, Bolest šikanování, Praha 2001, s.166
2)Kolář, Michal, Bolest šikanování, Praha 2001, s.170

Leona Svobodová